Petr

Petrův přístup k hudbě i životu se vyznačuje snahou integrovat rozličné, někdy obtížně slučitelné i rozpolcené aspekty. To také mistrně zachycuje portrét od kybernetického umělce. První velký hudební zážitek si asi ve 12 letech odnesl z muzikálu West Side Story, jehož melodie pak vedle jiných romantických skladeb poslouchal na walkmanu. Jeho žánrovou orientaci dále ovlivnila v dětských letech hudba z filmu Podraz, Někdo to rád horké a znělka seriálu Divoký anděl. Od chvíle, kdy v pozdějších letech objevil bebop, se potýká s přáním hrát srozumitelně, k tanci, ale také obtížnější a sofistikovanější harmonie i rytmy. Jakkoli velké má potěšení z rafinovaných postupů, o tom, že posluchači si hudbu užívají, jej nejvíce přesvědčí, když se začnou v rytmu hudby pohupovat.